Skip to main content

Fotbalový kemp i přirozený pohyb. Jak připravit malého fotbalistu na novou sezónu?

Máte doma malého fotbalistu? Necháváte ho o prázdninách svému osudu, nebo mu řídíte sportovní aktivity tak, aby nevypadl z tréninkového rytmu? A jak je to vlastně správně? „Využijte léto k psychickému odpočinku,“ radí Jaroslav Machač, hlavní organizátor Fotbalové akademie Jakuba Dovalila, šéftrenér žákovských kategorií a koordinátor mládeže Motorletu Praha a držitel licence UEFA Profi.

Jak by měli rodiče pracovat o prázdninách s malým fotbalistou?

Záleží na více faktorech. Rozhodující je, na jaké úrovni dítě fotbal hraje a jaký vztah k má ke sportu. Po celý školní rok je dítě v tréninkovém procesu téměř stoprocentně vedeno a řízeno. Dětem pak chybí při sportování vášeň, spontánnost a emoce. Proto je důležité, aby děti sportování a pohybovou aktivitu milovali a o prázdninách mimo vlastní sezónu vyhledávali pohyb sami.

Je jedno, jaké pohybové aktivitě se budou věnovat, nebo by je měli mít rodiče aspoň trochu pod kontrolou?

Když dětem budeme vše přikazovat, řídit, pohybovou aktivitu jim vybírat či je v ní naopak brzdit, nebudou se na ni těšit, vykonávat ji s chutí a brzy o ni přestanou mít zájem. Je dobré umět děti nenápadně ponoukat a vybízet je otevřenými otázkami jako třeba: Půjdeme dnes na kolo, nebo k rybníku si zaplavat a zaskákat do vody? Nebo: Dobře, jdeme s míčem na hřiště. A myslíš, že mi dnes dáš víc gólů než včera?. A nebo: Nemyslím si, že když dáme závod na kole, že mě předjedeš.

Důležité tedy je, aby dítě hlavně sportovalo samo od sebe.

Dítě si pak aktivitu vybere samo a ještě je vnitřně motivováno. Řízeného sportu má tolik, že je nutné prázdniny opravdu využít k psychickému odpočinku a sportování jako za časů ještě pár let zpátky. Chodit tedy na výlety do přírody, do lesa, jít si zaběhat, projet se na kole, jít si zaplavat k rybníku, zahrát si s kamarády, rodiči nebo sourozenci ping-pong, nohejbal, tenis, prostě cokoliv. Dítě tak sportuje bez jakéhokoliv tlaku, lásku ke sportu si utužuje a pomocí takto spontánního sportování udržuje svoji obecnou vytrvalost a rozšiřuje své pohybové a sportovní schopnosti a dovednosti.

Nebude to však na škodu, až začnou fotbalové tréninky? Nemělo by se dítě věnovat přes prázdniny i fotbalu?

Další možností jsou letní fotbalové akademie a kempy. Ale tam musí dítě opravdu chtít, ne jet z donucení rodičů. Hráči, kteří fotbal opravdu milují, na ně v posledních letech jezdí čím dál častěji. A není to na škodu. Jen je nutné umět vybrat správný kemp. Toto rozhodnutí nejvíce ovlivní hráčova výkonnost, klubová příslušnost a hlavní cíle a náplně kempu. V uvozovkách, není nutné posílat kluka z Horní Dolní na sparťanský kemp, stejně tak kvalitní hráč z kvalitního klubu, který se chce fotbalově zlepšovat a udělat něco navíc, nemusí jet na tábor s vedlejším fotbalovým zaměřením. Je tedy dobré vědět, co od kempu čekáte a co samotný kemp nabízí. V jakém se koná prostředí, s jak kvalitním hřištěm a servisem okolo, s jakými trenéry, počtem tréninků a doprovodným programem.

Proč vznikají stále nové fotbalové kempy a akademie?

Pevně doufám, že kvůli dobrým úmyslům jejich pořadatelů. Věřím, že každý chce v první řadě pomoci s vývojem hráčů v České republice. Ale samozřejmě každý to vidí jinak. Někdo to bere jen jako takový tábor s fotbalovou tématikou, jiný jako fotbalové prázdniny. V obou případech je fotbal pouze doplňkem. Někteří to berou čistě profesionálně, fotbal mají na prvním místě a chtějí hráčům předat co nejvíce po fotbalové stránce. Ale ani jedno není špatně. Záleží na výběru rodičů, kam chtějí své děti poslat.

K čemu mají podle vás sloužit fotbalové kempy a akademie?

Za sebe mohu říct, že chceme uspořádat a nabídnout pestrý fotbalový týden pro kluky, kteří to s fotbalem myslí vážně. Chápu, že sezóna je dlouhá a že je nutné být v mladém věku sportovně všestranný a užít si také letní prázdniny, než přijde příprava na novou sezónu. Na druhou stranu pokud děti fotbal opravdu miluji, musí mu něco podřídit. A ti nejlepší hráči mu podřídili vše již od útlého mládí. A jen praxe na hřišti, touha, píle, pracovitost a pokora mě můžou jako hráče posunout výše. A naše republika nevychovává ty nejlepší hráče světa či Evropy. Ale mohla by, jen to chce pracovité trenéry. Takže jen více takových akademií. Ale nesmí být na prvním místě finanční zisk, nýbrž osobní chuť přispět k výchově hráčů v Čechách.

 

Facebook